Nárok na volno v zaměstnání definuje vyhláška č. 590/2006 Sb. Konkrétně lze nárok na placené volno rozdělit do těchto případů:
- Pokud zemře někdo z vašich příbuzných
Když vám zemře manžel, druh nebo dítě, máte ze zákona nárok na dva dny placeného volna a další placený den na pohřeb. Maximálně tedy můžete mít 3 dny placeného volna.
V případě úmrtí rodičů, sourozenců, prarodičů, tchána a tchýně, švagra a švagrové, snachy a zetě mají zaměstnanci nárok na jeden placený den volna na pohřeb, a pokud pohřeb zařizujete, ještě den navíc. Maximálně tedy 2 dny placeného volna.
- Pokud zemře osoba, se kterou jste sdíleli domácnost
Pokud zemřel příbuzný, který není zmíněný v seznamu výše, máte nárok na jeden den placeného volna jen v případě, že v době úmrtí s vámi žil v jedné domácnosti. To samé platí také pro jakékoli jiné osoby, které s vámi žili v jedné domácnosti. Na jeden den volna tedy máte nárok i v případě, že zemřel například vás partner, s nímž jste žili ve společné vzdálenosti.
- Pokud zemřel váš kolega z práce
Podle nařízení vlády je možná ještě jedna věc, a to náhrada mzdy nebo platu spolupracovníkům zesnulého. Ti mohou získat placené volno na nezbytně dlouhou dobu, během které se mají dostat na smuteční obřad, zúčastnit se jej a poté se vrátit do práce. Účastníky pohřbu si může zvolit sám zaměstnavatel, tento nárok tedy nevzniká automaticky.
Pokud i tak potřebujete volno na pohřeb, vaši jedinou možností bude domluva se zaměstnavatelem a čerpání dovolené nebo neplaceného volna.
Nárok na placené pracovní volno může být ale i zrušen, a to v případě, že měl zaměstnanec v měsíci pohřbu neomluvenou absenci v práci. V takovém případě může zaměstnavatel svému zaměstnanci odmítnout poskytnutí pracovního volna.